Začátek konce Facebooku? Meta odepsala na burze desítky procent a připravuje se na horší časy

Mark Zuckerberg je už dlouhá léta hegemonem ve světě sociálních sítí. Nejen Facebook, ale i Instagram a WhatsApp se staly za poslední léta všudypřítomnými aplikacemi, které v součtu používají více než tři a půl miliardy lidí měsíčně. Jak ale ukázal tento týden, jeho pozice už možná není tak neohrožená, jak se mohlo doposud znát. A nijak mu nepomáhá ani nedávná transformace směrem k virtuálnímu vesmíru, metaversu.

Poté, co společnost ve středu oznámila své čtvrtletní výsledky, její akcie začaly rapidně klesat – v jednu chvíli se nacházely o třicet procent níže než před samotným uveřejněním výsledků. Mimo jiné to znamená, že Meta (jak se Facebook nově jmenuje) ze své hodnoty odepsala přes 252 miliard dolarů, tedy 5,4 bilionu korun.

„Pro srovnání – hrubý domácí produkt Česka má dle nejnovější prognózy ministerstva financí činit přibližně 6,6 bilionu korun. Akcie majitele Facebooku tak včera přišly o hodnotu odpovídající přibližně 82 procentům veškerého zboží a služeb, které se za celý letošní rok v Česku vyprodukují,“ uvádí ekonom Lukáš Kovanda.

Jedná se zároveň o nový největší jednodenní burzovní propad v dějinách. Zároveň to znamená, že se Mark Zuckerberg, vlastnící přes polovinu všech akcií s hlasovacím právem, propadl v žebříčku nejbohatších lidí světa. Dle agentury Bloomberg se aktuálně nachází na desátém místě a od opuštění první desítky ho dělí „jen“ miliarda dolarů.

Akcie Mety přitom nemají ve zvyku rapidně klesat o desítky procent, a to ani ve chvílích, kdy se kolem Zuckerbergovy firmy točí antimonopolní regulátoři, jeho služby zažívají výpadek nebo neúspěšně bojuje například s Applem v oblasti personalizovaných reklam. Na vině nutně nemusí být ani aktuální finanční výsledky, které samy o sobě vyznívají příznivě.

Za poslední čtvrtletí loňského roku utržila Meta 33,6 miliardy dolarů (přibližně 720 miliard korun), což je o dvacet procent více než za stejné období v roce 2020. Ještě větší růst si dokázala udržet v celoročním srovnání, kdy utržila necelých 118 miliard dolarů (2,5 bilionu korun), což je o sedmatřicet procent více oproti roku 2020.

To, co investory znervózňuje, je budoucnost. Vedle příznivých výdělků se totiž objevilo několik varovných signálů, které naznačují, že se Metě blýská na horší časy. Jasným negativním signálem bylo, že počet uživatelů služeb Facebooku stagnoval nebo klesal a počet denních i měsíčních aktivních uživatelů byl nižší, než se očekávalo. Počet denních uživatelů dokonce poprvé v historii klesl, i když jen o milion. Je tak patrné, že poprvé od roku 2004, kdy Facebook vznikl, začíná jeho hlavní aplikace dosahovat stropu svého růstu.

„Nevýhodou růstových společností je, že někdy stačí drobné zakolísání některých ukazatelů a akcie výrazně oslabí. Přesně to se stalo i v případě Mety. Výsledky z mého pohledu nebyly samy o sobě tak špatné, ale objevilo se v nich několik výstrah. O společnosti se již dlouho říká, že je příliš závislá na platformách Googlu, Applu nebo Microsoftu a že teoretické změny v jejich politikách mohly Metě způsobit velké problémy,“ říká pro CzechCrunch analytik společnosti XTB Tomáš Vranka.

Příliš velkou důvěru nevzbuzují ani samotné prognózy Mety. Na první čtvrtletí letošního roku počítá s příjmy mezi 27 a 29 miliardami dolarů, ačkoliv analytici dříve předpokládali zhruba 30 miliard. Nejsou to však jen další technologičtí giganti, kteří Metu ohrožují. I události z dalších technologických společností jasně naznačují, že v příštích letech již Meta dost možná nebude tím, kdo bude určovat trendy ve světě sociálních sítí.

Zuckerbergova společnost totiž mimo jiné uvedla, že tratí i na přesunech uživatelů k formám obsahu, které jsou zatím méně výdělečné. Tím firma myslí především instagramový formát hudebních videí Reels, který nepřináší tak velké výdělky jako reklama v klasickém feedu nebo v rámci „stories“ na Facebooku.

Právě rychlé vertikální video se ovšem zdá jako budoucnost obsahu na sociálních sítích. Svědčí o tom i bezprecedentní růst TikToku. Na trendu se veze ostatně i YouTube, jehož formát Shorts zažívá podle šéfa Alphabetu Sundara Pichaie také významný růst i přesto, že jen de facto reagoval na TikTok. Pokud se tak Metě nepodaří formát Reels lépe monetizovat, zadělává si do budoucna na větší problém. Není tak divu, že například David Pierce z magazínu Protocol už rovnou vyhlašuje začátek konce Facebooku.

Velká sázka na metaverse

Ačkoliv totiž Mark Zuckerberg loni v říjnu s velkou pompou oznamoval transformaci firmy směrem k virtuálním vesmírům, realita je zcela odlišná. Naprostá většina výdělku Mety stále pochází z reklam na sociálních sítích, což je činnost, ve které má téměř neohroženou pozici. Jak uvedla agentura Reuters, jen trojice Alphabet, Meta a Amazon si z globálního reklamního trhu – vyjma Číny – uzurpuje polovinu.

Z účetní položky Mety Reality Labs, kam patří i veškeré metaversové aktivity, oproti tomu podle zveřejněné závěrky pocházelo za uplynulé čtvrtletí zatím „jen“ 807 milionů ze zmíněných 36 miliard dolarů. Zuckerberg však do metaversa masivně do investuje. Přestože je segment Reality Labs stále ve ztrátě, dva roky za sebou roste v rámci firmy o více než sto procent. O tom, jak moc trendu věří, svědčí i fakt, že podle informací agentury Reuters vyjednal nákup práv na název Meta za 60 milionů dolarů.

Budoucnost Mety tak ve finále záleží na tom, zda dokáže projít masivní transformací a místo sociálních sítí mít jako svou hlavní oblast zájmu právě metaverse. Dosavadní čísla ale nejsou v tomto ohledu optimistická. Je potřeba však říct, že přestože se jedná o jednu z největších firem světa, pod vedením Zuckerberga byl již Facebook schopen velkých změn – například když se už okolo let 2012 a 2013 dokázal přeorientovat z počítačové sociální sítě na mobilní telefony, což se s odstupem času jeví jako zcela zásadní krok.

Ne všichni mají v metaverse důvěru a až čas ukáže, jestli se o nejedná spíš o naleštěné slovíčko než budoucnost života v onlinu. Nabízí se totiž například i srovnání s podobnými technologiemi, které jsou dnes již dávno zapomenuté, jako kupříkladu 3D televize. Na druhou stranu Meta není sama, která chce do virtuálních vesmírů investovat – v oblasti se angažují například i české firmy Somnium Space a Wolf3D.